Magazín o historii provozují České DENÍKY, vydavatelství BAB Media s.r.o.
Historické události nejen v České zemi, ale i ve světě.
Magazín o historii provozují České DENÍKY, vydavatelství BAB Media s.r.o.
Historické události nejen v České zemi, ale i ve světě.
STATENICE - V sobotu 10. března se ve 14 hodin konalo v prostorách Obecního úřadu Statenice slavnostní zahájení výstavy “Co nám létá nad hlavou”. číst dál
Set-top boxy jsou v dnešní době digitálního vysílání nutností, pro každého, kdo chce mít doma televizi bez digitálního tuneru. Set-top boxy je možné zakoupit už za několik stokorun. Není tedy nutné vyhazovat starou televizi a místo toho kupovat novou s digitálním tunerem. Set-top box je možné zapojit k jakékoli televizi. číst dál
Pražskou kotlinou a jejím okolím doslova kráčely dějiny. Jak to tady kdysi vypadalo před stovkami a tisícovkami let, dokládají archeologické nálezy. Pokud ovšem mají to štěstí a dostanou se po dlouhé době zas jednou na denní světlo. Tak jako nedávno ve Statenicích při stavbě rodinných domků. číst dál
HOSTIVICE – Nejstarší nálezy pravěkého osídlení pocházejí z mladšího paleolitu, tedy z mladšího období starší doby kamenné. Tito lidé ještě zemědělsky nehospodařili, neobdělávali půdu a živili se lovem a sběrem divoce rostoucích rostlin a plodin. Kamenné čepelovité nástroje štípané z pazourku patřící do tohoto období byly nalezeny na více místech v obci. číst dál
HOLUBICE-KOZINEC - Na rozhraní tří okresů - Praha-západ, Mělník a Kladno se nachází obec Holubice. Pod Obecní úřad v Holubicích správně patří i obec Kozinec. Starobylá obec Holubice leží v historicky významném kraji: Na jihovýchodě se rozprostírá legendární Turské pole a památný Levý Hradec, na západě starobylé hradiště českých knížat Budeč. číst dál
DAVLE - NEJSTARŠÍ OBDOBÍ - První zmínka o obci Davle je spojována se založením benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele, který založil v r. 999 na ostrově při soutoku Sázavy a Vltavy český kníže Boleslav II. Přestože je obec pravděpodobně staršího původu než klášter, ke kterému náležela jako jedna z 31 osad a vsí, bere se rok 999 za rok, kdy lze poprvé historicky prokázat její existenci. V bule papeže Klimenta V. z roku 1310 se o Davli hovoří jako o městysu. Davle byla zřejmě středověkou "střediskovou obcí" s náležitostmi, jakými byly znak a trhové právo. Význam vyplynul přirozeně z polohy místa u důležitých vodních cest, podle kterých vedly i stezky pozemní. číst dál
Vznik obce Jeviněves, která leží na samém konci Středočeského kraje na Mělnicku, se datuje od 13-14 století. Je rozložena pod vrchem (ostrožnou), který byl nazýván "Jevín". Na vrchu Jevín stával hrad a později tvrz stejného jména. Na vrchu jsou ještě pozůstatky zdiva z původních staveb. Vykopávky nádobí a zbraní z této lokality jsou uloženy v Národním muzeu v Praze a v Litoměřicích. Tato ostrožna je zapsána jako chráněná památka Národního památkového úřadu v Praze. číst dál
VELKÉ PŘÍLEPY - Nenápadná bezejmenná vyvýšenina nedaleko obce Velké Přílepy (okr. Praha-západ), v místě nazývaném Kamýk, je ozdobena tajemným křížem. V létě se kříž sice skrývá za listy stromů, v zimě je však vidět i z poměrně velké dálky. Vyprávějí se o něm dvě pověsti. číst dál
Za zázračný stroj času můžeme beze všeho považovat pozdně románskou rotundu Narození Panny Marie v Holubicích u Prahy. Stačí se na ni jen zadívat a rázem se přenesete hluboko do středověku. Vždyť pamatuje časy, kdy v Čechách vládl první dědičný český král Přemysl Otakar I. a po něm mnoho dalších. Byla totiž postavena někdy kolem roku 1225. číst dál
Buštěhrad - Z dekretu krále Vladislava, kterým roku 1497 povýšil obec Buštěves na město: „Item svrchu psaní měšťané buštěveští nynější i budoucí míti a nésti za erb mají Buštěhrad s věží nad zámek vyvýšenou s stěny bez krovu v zeleném pšeničném poli a na té věži an stojí sv. Maří Magdalena obrostlá, držící v pravé ruce štít červený a uprostřed na tom štítu dvojité W, zlaté a nad ní korunka také zlatá a v druhé ruce štít modrý s orlem polovici červeným a polovici bílým, majícím na hrdle korunu zlatou tak, jakožto všecko vtipem rukou a řemeslem malířským v prostředu listu tohoto světleji, zřetelněji a ozdobněji vymalováno jest.“ číst dál
Na Praze - západ se kdysi těžilo uhlí téměř na padesáti místech. Až k severozápadnímu okraji Prahy zasahuje kladenská černouhelná pánev. Nálezy uhlí i na povrchu zde bývaly tak nápadné, že nemohly uniknout pozornosti ani těžbě jak ve starověku, tak téměř v současnosti. číst dál
STATENICE na Praze-západ – Bývali na různých mlýnech různí mlynáři. Laskaví a vlídní, stejně jako zlí, hamižní a lakotní. A tak už to na tom našem světě chodí, že ne vždy je zlo potrestáno a dobro odměněno. V tomto příběhu – či snad dnes už jen pověsti – znamenala lakota mlynářky nakonec zkázu celého jejího rodu. A kdo ví, nakonec možná ony pověstné „boží mlýny“ semlely i jeden pozemský – Kopanský.Tak jak se to všechno vlastně sběhlo? Mlynáři se snadným přístupem k obilí a mouce představovali v časech nouze pro ostatní určitou možnost pomoci. Záleželo potom na tom, jak se mlynář, či mlynářka, byl schopen k takové doslova výzvě osudu postavit. Zda to byl člověk dobrosrdečný a přející, schopný a ochotný svým bližním pomoci, anebo měl lakotnou povahu a hleděl, jak se na neštěstí druhých ještě sám obohatit. Zda se dokázal zachovat odvážně a riskovat třeba i život, anebo zbaběle před vším zavíral oči. Jistě i vy znáte nějaký takový rodinný příběh. Vždyť vzhledem k počtu mlýnů a mlynářů se jich musely odehrát stovky. číst dál
Příběh lidické tragédie je dostatečné znám nejen v bezprostředním okolí této středočeské obce, ale v celém světě. Hledači mystických souvislostí se snaží alespoň částečně objasnit, proč z desítek a možná stovek obdobných vesnic stihl za protektorátu neskutečně krutý osud právě Lidice. Jako by toto místo mělo smůlu odjakživa…. číst dál
Znak Horoměřic na Praze-západ připomíná smutnou událost z roku 1745, kdy dvanáctiletý chlapec Jakub Zelenka chtěl napodobit Horymírův skok. Kůň ale při skoku upadl a při pádu chlapce zalehl a usmrtil. Není známo, kde k neštěstí došlo, snad v rokli Housle. číst dál
Dnešní den si připomeneme 43 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Okupace Československa si vyžádala 108 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných. Srpen roku 1968 se navždy vryl do paměti lidí, pro většinu však vyryl velmi bolestivou vzpomínku. Vše začalo začátkem ledna, kdy se prvním tajemníkem ÚV KSČ stal Alexander Dubček, který se pokusil o částečnou demokracii a uvolnění tehdejšího totalitního režimu. To se však nelíbilo tehdejšímu prezidentovi Sovětského svazu Brežněvovi. Vyslal vojska Varšavské smlouvy (Sovětský svaz, Bulharsko, Maďarsko, Polsko a Německá demokratická republika), aby zahájila okupaci našeho státu. Tisíce vojáků vstoupily na naše území v noci z 20. na 21. srpna. Klidnou, tichou noc, přerušil zvuk vojenských letadel a bombardérů, jež v minutových intervalech přistávaly na ruzyňském a kbelském letišti. Ulicemi projížděly tanky, lidé vybíhali ze svých domovů a se strachem a slzami v očích sledovali příjezd vojáků. Ten den se na dlouhá léta rozplynul jejich sen. Sen o svobodné společnosti. číst dál
Důsledkem okupace vojsky Varšavské smlouvy bylo období přitvrzení komunistického režimu, komunisty nazývané normalizace. Smutně proslulým dnem moderních dějin je bezpochyby 21. srpen roku 1968. Soudruzi ze spřátelených socialistických zemí v čele s dominantním a linii určujícím Sovětským svazem tehdy dali Československu, malé zemi na rozhraní západní a východní politické linie, jasně najevo, že se žádný socialismus s lidskou tváří zavádět nebude. Mladí, vyzbrojení vojáci, kteří se objevili v ulicích měst, byli odhodláni položit život v boji proti nepřátelům socialismu. číst dál